Historie Sudoměřic

K unikátním nálezům z této doby patří soubor zvláštně tvarovaných nádob, vzácný tzv. tulipánovitý pohár nebo dva dětské pohřby uložené v odpadních jámách. Další objevené výrazné osídlení na lokalitě představovaly hluboké zásobní jámy – podzemní sila na obilí – ze starší doby bronzové (asi 1800 let př. n. l.). Z jedné z nich pochází bohatý soubor zlomků keramických nádob a sada hliněných závaží, tvořící původně patrně součást tkalcovského stavu. Výzkumem byla také zachycena poměrně rozsáhlá keltská osada ze 3. století př.n.l. až po 2. století n. l. a dále germánská osada z mladší doby římské (4. stol. n. l.); z té pocházejí m. j. vzácná železná ostruha, stříbrná římská mince, nebo bronzová spona – šatní spínadlo. V těchto mladších obdobích byly v zástavbě nadzemní dřevěné domy doplňovány chatami zahloubenými do země – polozemnicemi. Z chat pochází obvykle velké množství zlomků keramických nádob, zvířecích kostí a dalších nálezů, dobře sledovatelné jsou v některých případech také detaily jejich konstrukce – pozůstatky původních stěn, nosné konstrukce střechy i vnitřního zařízení. Jejich obyvatelé se živili především zemědělstvím, pole a zahrady musely osadu přímo obklopovat. Nejmladší nálezy ze zkoumané lokality pocházely ze středověku, přibližně z 12. a 13. století.

Koncem 8. století se objevily nové pokusy o vytvoření většího celku na jižním území Moravy. Roku 822 přišli již zástupci Moravanů (Marvani) s ostatními západními Slovany na francký sněm do Frankfurtu. Byli již sjednoceni ve státě. V polovině 9. století došlo k význačným kulturním změnám. Především širší přijetí křesťanství prostřednictvím východní mise bylo významnou událostí v dějinách celého národa. Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přišli na pozvání moravského knížete Rostislava r. 863 na Moravu, přinesli s sebou překlad Písma a liturgických knih.